Rychle domů

 Cestou na vykládku jsem řešil ještě bouchlé kolo na návěsu. Kdo zná návěsy Panav, dá mi určitě za pravdu, že tak trapně připevněná rezerva se hned tak nevidí. Při spouštění samozřejmě praskla šňůra, takže měněné kolo bylo nutno připevnit kurtnou...Vykládka ušla, čekání so + ne na parkovišti. Nakládka v Tule, železo v divných kusech, který vypadá jako šutry nakládané magnetickým jeřábem. Nakládka horem, shrnout plachtu v -30°C byl problém pro 3 chlapy, no, pomohli jsme si navzájem s kolegy. Čekání na papíry do dalšího dne, přestože jsem motor skoro nevypínal a mám i vyhřívání nádrže, normálně jsem zamrzl. Auto doklapalo. Takže následovalo ukecávání týpka s Kamazem, odpojení návěsu, připevnění tyče a odtah na dílnu. Týpek dotáhl bombu a davaj nahřívat nádrž, filtry atd. Musím říct, že během školení řidičů nám o používání plamenometu asi neříkali... . Opět odvzdušnit a za 3 hodiny odjezd domů. Ještě 1000 rublů a plechovka piva pro borce s Kamazem za pomoc a dílnu. Slovenský kolega, který měl stejný problém se svojí Scanií hovoril, že na to už je_e a išiel volakamsi s flašou borovičky...Přejezd k domovu byl už relativně v klidu, když velkoryse přehlédnu 9-ti hodinovou anabázi s papírováním na bělorusko-polském terminálu a brutální vítr v Polsku. Kolega kroutil hlavou, že takovej trip za 20 let nepamatuje a že doufá, že mám vybráno na hooodně dlouhou dobu. Rád bych mu věřil